Evropský parlament: Pojďme řešit klimatickou změnu!

EP je hluboce znepokojen rostoucí intenzitou a četností extrémních povětrnostních jevů v EU a po celém světě, včetně extrémních srážek, rozsáhlých povodní, vln veder a přírodních požárů.

V usnesení o ničivých povodních v Rakousku, Česku, Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku, které bylo ve čtvrtek přijato hlasováním zvednutím ruky, vyjadřují poslanci nespokojenost s nedávnými rozpočtovými škrty v mechanismu civilní ochrany EU. Vyzývají k dostatečnému a modernizovanému financování snižování a řízení rizika katastrof, a to zejména s ohledem na příští víceletý rozpočet EU. Chtějí také, aby Fond solidarity EU odpovídal rostoucímu počtu a závažnosti přírodních katastrof po celé Evropě. Naléhají na Komisi, aby urychlila mobilizaci finančních prostředků pro postižené země, a žádají, aby byla k dispozici další technická a finanční podpora, jako jsou nástroje politiky soudržnosti.

V dlouhodobém horizontu usnesení vyzývá k větším investicím EU do regionální a místní odolnosti a požaduje, aby se budoucí politika soudržnosti EU ještě více zaměřila na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Přizpůsobování se změně klimatu

Poslanci požadují, aby Komise urychleně předložila evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně konkrétních legislativních návrhů, který oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v politických směrech pro Komisi na období 2024–2029. Jeho cílem musí být posílení odolností EU, přizpůsobení se dopadům změny klimatu a koordinace vnitrostátních opatření v oblasti připravenosti, plánování a přeshraniční spolupráce. Parlament rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu investic do opatření v oblasti zvládání povodní a prevence rizik.

Souvislosti

Za posledních 30 let postihly povodně v Evropě 5,5 milionu lidí, vyžádaly si téměř 3 000 životů a způsobily hospodářské škody ve výši více než 170 miliard EUR. Léto roku 2024 bylo celosvětově i v Evropě nejteplejší v historii.